Dotaz na položku
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.
Díky souhlasu s využitím technologie cookies nám dovolíte ukázat Virtuální prohlídku i přímý přenos z našich aukcí přímo na našich stránkách.
Vyhráváte, Váš limit na vyžádání. Limit lze zvýšit.>
"Olej na dřevě, 32 x 40 cm, signováno vlevo dole Kremlička, zezadu opatřeno výstavním štítkem a razítkem a přípisem s určením.
Publikováno:
Zlatá Praha 1918, ročník 35, číslo 35, str. 412;
varianta díla publikována v knize Karel Srp - Rudolf Kremlička, Academia, 2006, str. 81, č. 80;
Vystaveno a publikováno:
Metamorphoses – Proměny ženy ve výtvarném umění, Galerie Diamant S.V.U. Mánes, 2013, str. 352 – 353.
Stěžejní osobnost českého moderního umění. Studoval u prof. Schwaigera na AVU v Praze. Člen Tvrdošíjných, který se ale oproti svým kolegům určovaných tvaroslovím kubismu a expresionismu odlišoval vlastní cestou. Krajiny z let 1907 - 08 jsou střízlivé a poklidné, mladé portréty z let 1909-1910 se vyznačujím nádechem konzervativního akademismu a žánrové obrázky pražských typů a venkovských scén z let 1909 - 1911 vytvářené zejména v kultovních Kameničkách jsou pod vlivem staromistrovského pohledu mentora H. Schwaigera. Malířovy cestovní a inspirační pobyty vedly v letech 1910 -1914 dvakrát do Holandska, Francie a posléze do Ruska, kde se v galeriích a muzeích seznámil s klasickými mistry i trendy a metodami své profese. V roce 1915 představí obraz Děvče v bílém živůtku, které svědčí o zvládnutí techniky a vlastním názoru, jenž citlivě zakomponovává i vliv rukopisu E. Moneta. Spojil smyslové, až pudové malířské cítění s impulzy vycházejícími z francouzské malby v její spíše klasicizující linii. Vytvořil syntézu, rozvíjející se osobitě souběžně s uměním moderny. Realizoval se v krajinářství, kde si osvojil prostorovou skladbu a plošný rozvrh rytmizovaného prudkého světla, ale zejména ve figurálních kompozicích, kde linie obemykají tvar a zdůrazňují plastičnost až skulpturálnost objemů. V letech 1926 - 1927 maloval v toskánské Florencii a v krasovém pobřeží v okolí Terstu. V r. 1931 se v paláci Fénix navrženým architektem Josefem Gočárem realizuje několika olejovými plátny. Jeho dílo výstižně charakterizoval historik umění Jiří Kotalík: Tvrdá práce, dokonalé řemeslo, celistvé vyjádření, lahodná malba. To byly zásady a vlastnosti, které někdejšího žáka Schwaigerova staromistrovství, na čas zaujatého tesknou chudobou života ve Slavíčkových Kameničkách, dovedly postupem let k pochopení logiky, svazující dílo Manetovo s úsilím fauvistů - k vlastnímu a velkorysému řádu obrazů, jež jsou dotvořenou syntézou poznání a vidění, smyslového okouzlení a citového prožitku."
Autor viz T 1/564, TD 107, V 3/118, TB 21/495, B 6/313, NEČVU 1/406."
Odeslat dotaz na položku odborníkovi European Arts Investments s.r.o.